Kam dál
Od pojmů k praxi
Vysvětlíme je.
Pojmy, na které na tomhle webu i v projektech narazíte, srozumitelně a přesně. Bez marketingu, tak jak je používá norma a praxe. Když se ztratíte v BEP, EIR nebo DSPS, vraťte se sem.
Kde všechno začíná: co je BIM a jak vzniká informační model, od jednotlivé informace až po model celé stavby.
Building Information Modeling. Metoda spolupráce a předávání informací o stavbě, podporovaná různými programy, jako spolehlivý základ pro rozhodování po celý životní cyklus navrhování, výstavby a provozu.
Od jednotlivé informace po model celé stavby, dle ISO 19650. Každý pojem staví na tom předchozím.
Kolik detailu a dat model potřebuje, aby byl použitelný. Ani víc, ani míň. Dnešní standard je LOIN, ale se staršími LOD a LOI se v praxi ještě běžně setkáte.
Pravidla, podle kterých se informace spravují a předávají. Pozor: jde o dvě různé věci od dvou různých organizací.
Mezinárodní norma pro správu informací v BIM. Vydává ji ISO (v Česku ji do praxe zavádí agentura ČAS, Česká agentura pro standardizaci), vznikla z britské PAS 1192. Určuje role, procesy a stavy informací během celého projektu. ISO 19650 není standard buildingSMART.
Otevřený přístup ke spolupráci nezávislý na jednom softwaru. Umožňuje, aby profese pracovaly v různých programech a přesto si data předávaly.
Kde celý tým pracuje s platnými daty a jak se pozná, co už platí a co je ještě rozpracované.
Dle ISO 19650 prochází každý výstup na CDE čtyřmi stavy, v tomto pořadí.
Jak objednatel řekne, co od BIM chce, a jak na to projektový tým odpoví. Dokumenty, o které se BIM management opírá.
Řetězec požadavků na informace dle ISO 19650, od nejobecnějšího po nejkonkrétnější. Zadává je objednatel, tedy ten, kdo stavbu zadává a přebírá (stavebník, investor), prostřednictvím vlastního BIM manažera, člověka nebo role na straně objednatele, která zadání připravuje a řídí. Objednatel zřizuje i CDE.
Zadání objednatele se v praxi skládá ze tří částí: BIM protokolu, EIR a datového standardu stavby.
Jak se v modelu odhalí, že si dvě profese vzájemně překážejí, dřív než se to prostaví do vícenákladů na stavbě.
Jak se zaměří skutečný stav budovy a jak se rozliší dokumentace pro stavbu od dokumentace toho, co se opravdu postavilo.
Obojí popisuje skutečný stav stavby, liší se směrem procesu. Pasport vzniká z již existující a užívané stavby, měřením. Zakryté rozvody neobsahuje, sken za konstrukci nevidí. As-built (stav „jak postaveno“) vzniká v rámci projektu a realizace nové stavby, z projektu aktualizovaného podle skutečnosti. Česky DSPS. Zakryté rozvody obsahovat může, pokud se skenovalo před zakrytím.
Co říká český zákon o BIM, koho a odkdy se týká. A jedno slovo, kterým se dá snadno splést.
Český zákon, který zavádí BIM u vybraných veřejných staveb. Vyhlášen 9.9.2025, gestor Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nahrazuje dřívější záměr (283/2021 byl jen původní plán, BIM dostal vlastní zákon). Má více termínů účinnosti pro různé oblasti. Zákon nepředepisuje software ani certifikaci, předepisuje výstup: informační model dodaný postupně pro fáze povolení, provádění, kolaudace a převzetí stavby.
Stát a jeho organizační složky, státní organizace a příspěvkové organizace, státní podniky, kraje a jimi zřízené organizace, a dále i jiné právnické osoby pod převažujícím veřejným vlivem státu nebo kraje. Obce a města povinnou osobou nejsou, Praha ano jako kraj. Soukromí investoři povinnost ze zákona nemají a z jiných právnických osob pod veřejným vlivem ji nemají ty, které zadávají sektorové veřejné zakázky. BIM od nich ale bývá vyžadovaný smluvně, pokud jsou součástí dodavatelského řetězce povinné osoby.
Od tohoto data se BIM vyžaduje u nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce (limit pro roky 2026 a 2027 je 134 764 000 Kč, stanoví ho nařízení vlády č. 541/2025 Sb.). Projekt musí vznikat a být předáván v digitální podobě. Týká se projektantů i stavebníků veřejných zakázek.
Od tohoto data povinnost dopadá i na stavby povinných osob bez informačního modelu, na kterých se provádějí nadlimitní změny, a na stavby nabyté jinak než výstavbou. Když se na stavbě bez modelu provádí nadlimitní změna, pořizuje se nejdřív model skutečného stavu dotčené části. U stavby nabyté koupí se do dvou let od nabytí pořizuje model pro převzetí, užívání a údržbu. Reálný důvod, proč FM a stavebníci řeší pasportizaci s předstihem.
Zákon od 1.1.2030 zavádí informační model vystavěného prostředí, model celého území státu, který vytváří a spravuje Zeměměřický úřad. Zákon sám ale zkratku DiMS nepoužívá. DiMS, digitální model stavby, je terminologie Agentury ČAS pro klíčovou součást informačního modelu stavby (IMS) na úrovni jednotlivé budovy. Termín „DiMS 2030“ se v praxi i médiích někdy mylně ztotožňuje právě s tímto územním modelem Zeměměřického úřadu. Modelu vaší stavby na CDE proto říkáme IMS, informační model stavby. Je to vlastní neoficiální termín cadconsulting.
Nemusíte znát všechny zkratky, abyste mohli začít. Ozvěte se a projdeme, co pro vaši situaci reálně platí a kudy dává smysl jít.
